A právě s narozeninovou kolekcí B13 můžeš všechny své malé horory zvěčnit v podobě filmových plakátů na tričku a napsat, kdo v nich hraje hlavní roli. Ne, nešálí tě zrak. Každý potisk si můžeš sám upravit tak, že vyplníš libovolné jméno do hlavní role. U jednoho z motivů si můžeš vymyslet i samotný název hororu. Natiskneme přesně to, co nám napíšeš.

Kolekce vznikla ve spolupráci s naším letitým grafikem Tomášem Jordanem aka Jordym, který ztvárnil všechny naše malicherné noční můry, a to pro tuto dobu netradičně velmi tradičním způsobem - štětcem a akrylovými barvami. Aby bylo možné upravovat text, netiskneme tentokrát sítem, ale digitálním tiskem.

Řekli jsme si dost! I my, co nejsme zrovna dvakrát trendy podle posledního blogísku nejvlivnějších influencerů, máme právo se vyjádřit. Právě proto jsme natiskli narozeninovou kolekci s největšími antitrendy současnosti. Pojď s námi proti proudu a nestyď se za to!

Všechny naše mindráky ztvárnila do krásných motivů grafička Pavlína Kočová.

Post Bellum zaznamenává vzpomínky tisíců lidí, kteří prožili 2. světovou válku nebo komunistický režim u nás. Tyto příběhy se snaží předávat dál, a to hlavně mladým lidem, v podobě přednášek, výstav, publikační činnosti, ale také spoluprací na dokumentárních cyklech v rozhlasu a televizi. Aktuálně Post Bellum otevírá multimediální výstavu pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné, která vás vtáhne do totalitní minulosti i prostřednictvím videomappingu. Za tuhle osvětovou práci si rozhodně zaslouží naši podporu.

Ani vy nezapomínejte. Z každého vámi zakoupeného trička teď poputuje 10 Kč organizaci Post Bellum. Podpoříte tak paměť svého národa.

Co jsme připravili k letošním oslavám? Tak hlavně tu máme barvama nadupanou výroční kolekci B 11, která se letos nese v duchu vzpomínek na hračky z 90. let. Spojili jsme síly s grafičkou Annou Kočovou a blázny z Lalavoom a vzešlo z toho oblečení, které nás ohromně baví! Vedle toho už se stává tradicí, že darujeme kus z prodejů na charitu (konkrétně 10 Kč z každého prodaného kusu). Tentokrát jsme vybrali neziskovku Elpida, protože věříme, že i stáří by se mělo prožít naplno a s úsměvem a zrovna lidé v Elpidě tomu náramně pomáhají. No a na závěr jedna novinka v sortimentu - ušili jsme vtipné ponožky :)

Představujeme retro kolekci B 11

Čágo belo, šílenci! Pamatujete? To je naše mládí. Pokud i ty s nostalgií vzpomínáš na kvanta audiokazet, gameboye, tamagotchi, jednorožce a vlasatý trolly, pak tu pro tebe máme tuhle Retro kolekci, kterou jsme si nadělili k narozeninám (proto ji říkáme B 11, to dá rozum).

Naskoč do bastardího retro tornáda a nech se unášet vlnou těch nejlepších vzpomínek na dětství a dospívání v době porevoluční euforie, kdy se nám tu otevřelo nekonečný moře možností. Ve spolupráci s bastardí grafičkou Annou Kočovou a poděsama z Lalavoom ti přinášíme speciální narozeninovou kolekci B 11.

Kolekce je komplet vyrobená v ČR. A protože vás máme rádi, trochu jsme zadotovali výrobu a zkrouhli ceny, aby byly stále oku lahodivé. Objevuj plnobarevný legíny, trička a mikiny! A dej bacha. Nabídka je sakra hodně limitovaná, tak se nerozhoduj moc dlouho!

Bastardí fuseklení je tady! Dokud nás pračka nerozdělí.

Hledáš originální ponožky, které pobaví tvoje okolí? Vtipné fusky od Bastarda jen tak neschováš! Bastardí ponoživo vznikalo jednak na motivy oblíbených potisků a jednak na motivy zcela nové, které si utahují z všudypřítomné problematiky zutých bot nebo ze života v domácnosti. Máme i čistě designové kousky. Ponožky jsou ze 100% bavlny a krásně se přizpůsobí, ať už ladné nožce nebo pořádné chlapské tlapě. K mání jsou ve dvou velikostech 36-40 a 41-46. Ať už si chceš udělat radost nebo někoho obdarovat měkkým dárkem, ponožky to jistí!

Smích pomáhá i ve stáří!

Protože stáří nemusí být žádná nuda, rozhodli jsme se letos podpořit organizaci Elpida, která chce ukázat, že i ve stáří to můžeme pořádně rozjet a že důchodci rozhodně nepatří do starého železa. Elpida pořádá mezigenerační festival OLD'S COOL, zpívá, vystavuje, šije babičkovské ponožky, pomáhá seniorům na lince důvěry, v kontatních centrech nebo skrze časopis. A za tuhle práci si rozhodně zaslouží naši podporu.

Proto do Elpidy pošleme 10 Kč z každého trička, tílka nebo mikiny, které si během oslav našich 11. narozenin pořídíte. Jak peníze nabíhají, můžete sledovat tady dole. Loni jsme Zdravotnímu klaunovi poslali 40 000 Kč. Díky, že pomáháte s námi!

Vyber si, kde začneš:

Když jsem byl malý, říkali mi naši... až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. A jak jsem se místo toho stal grafikem?

Spíše by to mělo být, jak chtěli, abych byl grafikem, a já se jím nestal :-D

Čmáral jsi ve škole po lavici, na záchodech nebo jsi kreslil holkám do památníčků?

Já snad ani nedělal nic jiného. Kromě hodin tělocviku jsem neustále něco čmáral. Každý volný prostor mi padl za oběť. No a samozřejmě ty památníčky. Do nich se pořád kreslily věci, co zrovna letěly. Nejdřív to byli šmoulové, potom snad kačeři, želvy ninja a nakonec Simpsonovi. Všichni chtěli většinou to samé.

Kam si chodíš pro inspiraci?

Inspiraci hledám převážně v hospodě. Ono je to asi z mých návrhů i znát. Většina mých triček se tak nějak kolem alkoholu motá. Myslím, že pro inspiraci je hospoda ideální místo. Probírá se tam nesčetná spousta možných témat. Od sportu, přes filmy, hudbu, politiku až po sex. A to vše ještě navíc zábavnou formou. Jedinou a častou nevýhodou bývá, že si nikdo druhý den nic nepamatuje.

Kdy a kde obvykle pracuješ na grafice? Jak dlouho ti to zabere?

Jak kdy. Většinou tvořím vše doma na balkóně, ale některé motivy jsem dělal i na hotelu v Rakousku, když jsem tam byl pracovně. Časově se to hodně liší. Motiv Punk’s not dead jsem měl hotový asi za půl hodiny. Oproti tomu s Rumákama jsem se piplal asi čtyři hodiny.

Pučova minimalistická pracovní plocha. Pitný režim je nutno dodržovat :)

Jaký je recept na úspěšné tričko s potiskem. Co se na něj hodí a co ne?

Při tvorbě návrhu na tričko, musíte už od začátku počítat s různým barevným podkladem. Obrázek může vypadat dobře na bílém papíře, ale na barevných pozadích se může ztrácet. U sítotisku je člověk také omezen počtem barev. Ze začátku se mi často stávalo, že jsem měl v motivu nějak moc barev a na barevném pozadí to vypadalo celkově divně. A už jsem měl problém, to zdárně předělat. Na tohle se prostě musí myslet, už když berete tužku do ruky.

Druhá věc je samotný motiv. Tady se musíte trefit do vkusu většího počtu lidí. A to je asi ta nejtěžší věc. Věci co se líbí mě, se nemusí líbit ostatním a naopak. Něco malujete a přemýšlíte, jestli by se někdo vůbec odvážil s takovým trikem vylézt mezi lidi.

Na tričko se hodí asi úplně všechno. Jde o to, kam až sahají hranice vašeho vkusu. Já osobně nemám rád na tričkách ty rádoby vtipné nápisy typu: „Největší kanec v okolí“ apod. To už je podle mne vrchol vidláctví, ale pokud to někdo nosit chce, tak proč ne. Je to jeho věc.

Máš nějaký oblíbený vtip? Dal by se navrhnout na tričko?

Nejoblíbenější vtip nemám. Ty nejlepší vtipy stejně většinou nejsou moc slušný. A tomu bych se rád na triku vyhnul. Já osobně mám rád ty dlouhé příběhy, co vás dovedou k nějaké vtipné pointě a to je jako motiv prakticky nerealizovatelné.

Vzpomeneš si na svůj první realizovaný motiv na Bastardu?

Byl to Kosťa. Neměl jsem tehdy žádný dobrý nápad. Řekl jsem si tedy, že zkusím jako motiv, nakreslit nějaký vtip. První co mě napadl, byl ten, jak přijde kostra do hospody a objedná si pivo a hadr. Hodně mě překvapilo, když se právě tenhle obrázek dostal na triko.

Kdybych ho mohl dnes udělat znovu, asi bych tam ty kostlivce nakreslil dva. Ten druhý by třeba lemtal to pivo, co teče tomu prvnímu zpod žeber. Na triku by to vypadalo asi lépe, než jeden osamocený skeleton.

Kosťa od prvního náčrtu k finálnímu motivu.

Co tě vedlo ke vzniku Pivoňů, tvého nejúspěšnějšího potisku? Jaký svůj motiv máš nejradši?

K tomu mě vedla výzva na facebooku „Rychle něco vymyslete na téma Mimoni!“. Nechtěl jsem, ale malovat přímo mimoně a tak jsem hledal něco, s čím bych je zkombinoval. První co mě napadlo, bylo samozřejmě pivo.

Za svůj úspěch tedy asi vděčí společné oblibě piva a mimoňů. Ale těžko říct. Samotného mě jejich popularita překvapila. Málem už letěli do koše, ale pak jsem si řekl, že když už jsem se s tím kreslil, tak to do toho hodnocení dám. Ta reakce na ně pak byla neuvěřitelná.

Mým vlastním nejoblíbenějším motivem bude asi Czech Teamwork. Podle mě je to celkem výstižný obrázek a hodně lidí se v něm může najít.

Tříděný odpad	Pivoni	Czech Teamwork

Pučova živá socha na motivy vlastního trička Tříděný odpad.

Už jsi někdy potkal někoho v tričku s tvým potiskem?

Kamarádi je nosí, ale jen proto, že je ode mne dostávají. Vím, že někteří si kupovali ten „Czech Teamwork“ a asi ho používají jako tričko do práce :) Cizího člověka v mém tričku jsem zatím nepotkal. Určitě bych si s ním chtěl pokecat o tom, co ho vedlo k tomu, koupit si právě toto triko, ale myslím, že jen projdu kolem a nechám ho být. To uvidím, až se to stane. Záleží na situaci.

Měl by grafik umět kreslit rukou?

Právě že asi ne. I mezi Bastardy je pár grafiků, které podezírám z toho, že nejspíše nikdy nedrželi v ruce tužku. O to je pak zajímavější sledovat, čeho všeho jsou schopni pomocí grafických programů dosáhnout. Já osobně vše kreslím ručně (jedinou výjimkou je Czech Teamwork). Je to pro mne jednodušší. Kreslím a gumuji tak dlouho, dokud nepřivedu obrázek do nějaké přijatelné podoby. V počítači ho pak už většinou jen následně vybarvím a připravím pro tisk. Také se mi líbí, že u těch kreslených věcí můžete rozpoznat rukopis autora. U těch čistě digitálních obrázku je to poněkud hůře identifikovatelné.

Kterých 5 potisků od ostatních grafiků se ti na Bastardu líbí?

Testováno na zvířatech – nejenže je srandovní ten nápad, ale je to i vtipně namalované. Musí pobavit každého. Dum Spiro Spero – dokonalé grafické zpracování a skvělý vtip pro ty, kteří vědí, co je tam napsáno. Únik po česku – jednoduchý obrázek, ale geniální vtip. Tenhle typ humoru můžu. Spaghetti Western – asi jen pro starší generaci co pamatuje tyhle westerny, ale možná je i lepší, že ten vtip pochopí jen někdo. A grafické zpracování nemá chybu. Perníková apokalypsa – líbí se mi to zpracování. Jak se ta hnědá barva trika stala součástí obrázku. Velice povedený motiv.

Testováno na zvířatech	Dum Spiro Spero	Únik po Česku	Spaghetti Western	Perníková apokalypsa

Co tě motivuje při tvorbě triček?

Na začátku byla motivace mít vlastní potisk na triku. Teď už je to v podstatě taková zábava a dobrý trénink. A také tu má určitě velké zastoupení vlastní ego. Na nápady nečekám. Ty samy nikdy nepřijdou. Člověk jim musí chodit naproti.

Co maluješ/kreslíš kromě triček?

Někdy maluji na zakázku karikatury a občas i „normální“ obrazy olejem nebo akrylem. Bohužel tomu nemohu věnovat tolik času, kolik bych chtěl.

Co dalšího kromě tričkoumění naplňuje tvůj život?

Jsem hrdým otcem, takže rodina je pro mne velkou náplní.

Když jsem byla malá, říkali mi naši... A jak jsem se místo toho stala grafičkou?

Budoucnost byla našim od začátku jasná, neb už jako malá holka jsem pořád chtěla něco čmárat na papír a na kreslení jsem nedala dopustit.

Čmárala jsi ve škole po lavici nebo ostatním do památníčků?

Jo, na lavici jsem toho nakreslila spoustu, ale jen tužkou,a tak to šlo vygumovat. Ale nejvíc jsem zkrášlovala hlavně sešity přírodopisu a dějepisu, čímž jsem zaujala hlavně naši třídní.

Kde hledáš inspiraci? Jaké máš oblíbené umělce?

Kde se dá. Nelze říct, kde inspiraci hledám. Ta si většinou najde mě. Snažím se najít něco ve všem, co vidím nebo někdo třeba jen řekne. Miluju staré umělce dávné minulosti, ale i poťouchlé kresby vytvořené jen tak pro radost současnými ilustrátory.

Tričko s potiskem má jistě svoje specifika. Jak se liší od ostatních výtvarných děl?

Kresba by měla být hlavně zajímavá, ať už po výtvarné stránce nebo mít v sobě nějaký vtip či poutavost. Každý chce nosit něco pěkného, v čem se cítí dobře. Je ale důležité i předem myslet na to, jak bude obrázek na tričku fungovat a předem mít vytyčenou i cílovou skupinu, které musí trochu styl obrázku přizpůsobit. Každý jsme nějaký.

Vzpomeneš si na svůj první realizovaný a zároveň i nejpopulárnější motiv na Bastardu? Metalista. Co Tě k němu vedlo?

Popravdě mě nápad na Metalistu vytanul na mysl jednou, když jsem pospíchala do práce. Prostě najednou v té hlavě byl. Netušila jsem vůbec, že to může mít takový úspěch. Ale asi je to tím, že v této oblasti se objevuje málo motivů a když už, tak jsou to spíš drsné obrázky metalových skupin apod. A přitom i metaloví fanoušci se chtějí bavit. Dnes bych na něm nic neměnila. Ze zkušenosti vím, že první nápad je nejlepší a vylepšování spíš škodí. To spíš vymyslet něco nového, než upravovat.

Metalista	Toi Story	Zmrzlina

Stalo se někdy, že jsi potkala někoho v tričku, které jsi navrhovala?

Ještě jsem neměla to štěstí někoho potkat. Několik svých triček jsem rozdala a kamarádi měli velkou radost a já o to větší, že má moje práce smysl.

Kterých 5 potisků od ostatních grafiků sis na Bastardu oblíbila?

Když jsem poznala Bastard, tak jsem nejprve viděla kresby od Raxe. Od něj se mi asi líbí skoro vše díky jeho skvělým nápadům. Vždy mě rozesmějí, jako třeba Telefon v důchodu či Heavy metal. Dál mě okouzlil potisk od Yenny Hra o trůny, který nemá chybu, co do nápadu hlavně pro ty, kteří znají předlohu. Dalším grafikem, jehož práce ráda sleduju, je Dežik a jeho Cipísek nebo Herkules. Mám ráda, když má obrázek vtip a nápad, že se zasmějete, aniž by to bylo sprosté nebo blbé.

Telefon v důchodu	Heavy Metal	Hra o trůny	Na pískovišti	Herkules

Považuješ se za umělce?

Asi ne. Myslím, že nás, kteří tvoříme, považují za umělce ostatní. Já jen prostě dělám to, co chci a co mě hlavně baví a podle radostných ohlasů okolí, co mi asi i jde. Umělcem je podle mne každý, kdo něco umí vytvořit, ať už hlavou nebo rukama a většinou to nedělá jen pro peníze, ale protože to miluje, a to je na výtvoru hodně znát.

Chystáš se vytvořit nějaké životní dílo jako třeba Mucha Slovanskou epopej? Případně, jaké máš plány do budoucna?

Životní asi ne. Na to je dost času. Ještě tu hodlám nějakou dobu být :) Mám raději víc menší projekty různého typu, kdy je práce pestřejší. Pak už může spíš vyčerpávat. Navíc neustále bojuji s nedostatkem volného času jako mnoho lidí.

Je pro grafika důležité umět kreslit rukou?

Každý grafik nebo přinejmenším ilustrátor by měl umět vzít tužku do ruky. Je to základ, bez kterého to zkrátka nejde. I logo si potřebujete občas načtrtnout. Bez kresby se snad dá vytvářet nějaká sazba časopisu, ale rozhodně ne ilustrace na trička nebo něco takového. (Dežik vás ve svém rozhovoru přesvědčí o opaku, pozn. redakce). Kreslila jsem už jako malá holka a co nebylo v talentu, to se člověk musel prostě naučit tím, že pořád něco kreslil. Všechno se dá naučit, když se to dělá pořád. Trička vždy začínám kresbou na papír. Je to pro mě příjemnější technika, a kdyby to bylo jen trochu možné, počítače se ani nedotknu, ale v dnešní době to bez nich bohužel nejde.

Jaký používáš pro svou práci software?

K práci používám hlavně Photoshop pro ilustrace do knížek a Ilustrator pak spíš pro potisky triček. Někdy ještě Indesign pro další druhy grafiky a sazbu. Pracuji s těmito, protože jsou mezi grafiky nejpoužívanější a případný přenos dat je jednodušší. Ale popravdě, kdyby bylo na trhu něco méně drahého a komerčního, tak budu používat to.

Kdy a kde pracuješ na grafice? Jak dlouho ti to trvá?

Nápad přijde kdekoliv, především na nejnevhodnějším místě a v dobu, kdy si to obyčejně nemůžete zaznamenat. Final pak už ale zpracovávám většinou u počítače doma. Maximálně kresby tužkou, co si chci připravit nebo načrtnout vznikají různě. Ve vlaku, venku, při čekání apod. Jinak nejvíc času mi zabral soubor asi 80 knižních ilustrací pro učebnici dějepisu, kdy jsem tomu věnovala všechen svůj volný čas i noci po dobu několika týdnů, a to nikomu nedoporučuju.

Co tě motivuje? Přece jen je tričkoumění Tvůj koníček, nikdo Tě do toho nenutí.

Motivace i nápady mnohdy prostě musí přijít samy. Když si sednu a úporně nad tím přemýšlím, tak mě spíš nic nenapadne a je to k ničemu. Snažím se spíš pochytit nápady z okolí a pak je nějak zpracovat. Pak už se spíš těším, až to zkusím nakreslit, je to taková výzva, jestli to jde a jak to bude vypadat nebo jestli to hned nepoletí do koše.

Co maluješ/kreslíš kromě triček?

V poslední době jsem se dostala ke knižní ilustraci do učebnic nakladatelství Taktik a ke knížkám pro Albatros nebo jiným ilustracím použitým v publikacích. Další ilustrace využívám jako součást jiné grafiky do přání, pozvánek apod. Ale popravdě občas mám chuť si spíš nakreslit něco jen tak, co nemá zadání a je klidně trochu praštěné. Prostě něco pro radost, ale na to nemám mnohdy bohužel čas.

Kdybys byla Frida Kahlo, co bys udělala jinak?

Frída byla hodně silná žena a malovala to, co cítí. Nechtěla bych prožít stejný osud, co zastihl ji s nehodou, ale myslím, že kdybych byla na jeden den ona, tak bych asi malovala to samé. Dávala do obrazů sebe, a to se mi hodně líbí.

Grafika jistě není všechno. Co dalšího ještě naplňuje Tvůj život?

Grafika a vůbec kreslení je moje jedna láska a druhá je sport a překonávání různých překážek. Ať už jsou to extrémní překážkové závody typu Spartan, Predator race a další, které mě před rokem vzaly za srdce nebo zkoušení různých věcí, jak posunout svoje vlastní hranice. A když ani to nestačí pro čistou hlavu, je to příroda společně s kamarády. Právě ale závody v extrému mě hodně naučily, že člověk dokáže a vydrží mnohem víc, než si původně myslí a posunou se mu hranice toho, do čeho by předtím vůbec nikdy nešel jako např. plazení se v blátě, koupání se v ledové vodě při pár stupních nad 0°C apod. :)

Když jsem byl malý, říkali mi naši... až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. A jak jsem se místo toho stal grafikem?

Začalo to tím, když jsem si vybíral střední školu a neměl jsem tucha kam jít. Bavily mě počítače, to jediné jsem věděl. Jednoho dne mi kámoš ukazoval školu, na kterou jde, bylo to SOUT Přelouč – obor Reprodukční Grafik pro média. Nějaké základy v grafice jsem měl z PhotoFiltru, a tak jsem to zkusil a začalo mě to bavit, takže díky Tomáši Pecene :)

Vzpomeneš si na svůj první realizovaný motiv na Bastardu? Co si o něm dnes myslíš?

První realizovaná věc byly trenky Jogurt, se kterými mi pomáhal Ladis (ještě jednou díky). Byl to můj odrazový můstek, na který jsem hodně dlouho čekal, tak bude asi vždycky nějakým způsobem speciální. Přislo to jen tak znenadání :)

Jogurt	Hulk	Jelení lůj

Čmáral jsi ve škole po lavici, na záchodech nebo jsi kreslil holkám do památníčků?

Já moc „čmárací“ typ nebyl, byl jsem spíš na takovou tu technickou grafiku (posouvání vektorů pomocí číselných hodnot apod.), k tomu nás ostatně vedla i naše škola, naši učitelé a mistři. „Čmárání“ ve mně probudil opravdu až Bastard :)

Kde hledáš inspiraci? Jaké máš oblíbené umělce?

Inspiraci hledám opravdu všude, cestování, ostatní umělci, příroda, zvířata, snažím se to všechno nechat na sebe dýchat. A oblíbení umělci? Tak určitě musím zmínit Raxe, který mi byl tak oblíbený, až jsem ho začal nevědomky vykrádat :D Pak třeba Paul Douard, Dan Mumford nebo bastardí kolegyně Annie.

Stalo se někdy, že jsi potkal někoho v tričku, které jsi navrhoval? Nosí kamarádi tvoje trička?

To je to, na co čekám celou dobu, ještě se mi to nepovedlo, všude potkávám jen trička od Raxe :D Kdyby se to ale povedlo, ssi bych se vnitřně zaradoval a šel dál. Kamarádi moje trička nosí. Vím minimálně o jednom :)

Považuješ se za umělce?

Považuji. Po zhlédnutí pořadu Ano Šéfe!, kdy byl Zdenda na umělecké škole, si myslím, že se jím můžu s čistým svědomím nazývat. Pro mě je umělec každý, který jakýmkoliv způsobem, realizuje svou myšlenku. I podnikatelé jsou pro mě určitým způsobem umělci.

Kterých 5 potisků od ostatních grafiků sis na Bastardu oblíbil?

Nature vs. Technology, Doodle, Radši osobně, Big Fish a Nightmare. Jsou to všechno prostě super designovky.

Nature vs. Technology	Doodle	Radši osobně	Big Fish	Nightmare

Jelení lůj, jeden z Tvých nejprodávanějších motivů. Co Tě k němu vedlo a proč si myslíš, že má takový úspěch?

Poradil mi ho dvanáctiletý kluk – Honzík Průša, dal jsem mu za to určitý finanční podíl. A to, že je úspěšný, to upřímně nechápu :D Nečekal jsem ani, že půjde do realizace. Jinak z mých motivů mám nejraději Dědo, vyprávěj.

Je pro grafika důležité umět kreslit rukou?

No, já jsem jasným důkazem, že to tak důležité není. Kreslit rukou neumím vůbec, dělám vše rovnou přes křivky. Avšak neobešel bych se bez grafického tabletu. To si myslím, že je pro grafika nezbytnost.

Jaký používáš pro svou práci software?

Používám Adobe Illustrator a Adobe Photoshop, protože jsou pro mě prostě nejlepší a nejvíce jsem si je oblíbil.

Co tě motivuje? Přece jen je tričkoumění Tvůj koníček, nikdo Tě do toho nenutí.

Nejvíce mě motivuje právě to, že potom to triko bude dělat někomu radost a možná v tom někoho potkám na ulici. A nutit se nepotřebuju, je to moje zábava :)

Co maluješ/kreslíš kromě triček?

Krom triček rád dělám loga, plakáty, billboardy apod.

Kdybys byl Leonardo Da Vinci, co bys udělal jinak?

Nic :)

Grafika jistě není všechno. Co dalšího ještě naplňuje Tvůj život?

Co je mým smyslem života je určitě Street Dance, hip hopová kultura mě naučila respektu k ostatním lidem a inspirace od ostatních. Jinak dělám každé léto animátora, proto nemám v tuto dobu čas na tvorbu. Je to práce s lidma, která mě baví a navíc je to v teple a u moře :)